Len - historie, pěstování, vlastnosti

Historie, pěstování, zpracování

Len je ušlechtilý materiál používaný již v období Mezopotámie. Do Evropy se len dostal v období středověku a na konci 18. století v Evropě tvořil 18 % z celkové spotřeby textilních vláken, svůj spotřební vrchol zažil v 19. Století.

Len je výjimečný tím, že při jeho pěstování nejsou potřeba žádné pesticidy ani hnojiva, je nenáročný na složení půdy a stačí mu přirozeně se vyskytující dešťové srážky. Jedná se o obnovitelný surovinový zdroj, při zpracování je rostlina plně využitelná a plně recyklovatelná – biodegradabilní.

Pro už len se nepěstuje v Česku?

Pěstování lnu mělo v ČR dlouholetou tradici. Především v podhorských a bramborářských výrobních oblastech představoval významnou tržní plodinu. Od roku 1990 dochází k postupnému úpadku zejména kvůli ztrátě konkurenceschopnosti českých pěstitelů díky globalizaci trhu a zrušeným podporám.

Zpracování lnu je složitý proces, kdy  postupným sušením, smáčením,  odstraněním dřeviny a česáním vzniká lněná surovina, která se spřádá do vláken, ze kterých pak ve tkalcovnách vzniká lněné plátno. Při zpracování suroviny se nepoužívají žádné chemikálie a kromě použité vody je proces zejména mechanický.

Přednosti, nezastupitelnost a specifika

 

  • Len se pyšní až trojnásobnou „životností“ ve srovnání s bavlnou a to zejména díky tomu, že jsou lněná vlákna delší, hladší a pevnější (nejpevnější přírodní vlákno). Lněné tkaniny si uchovávají i při opakovaném používání svůj původní vzhled a charakter krásného, plného zboží a při opakovaném praní (i na vysoké teploty) se jeho vlastnosti naopak zlepšují.
  • Lněné tkaniny jsou hladké, nezanechávají úlety (chloupky) a díky tomu mají také nižší špinivost .
  • Vlákna mají chladný omak a dobře vodí teplo - len na pokožce v létě chladí a v zimě hřeje. Vlákna jsou také silně navlhavá, lněné výrobky mají bezkonkurenční savost, která v létě vytváří spolu s chladným omakem skvělý komfort nošení.
  • Sebastian Kneipp doporučuje len na oděv coby nejzdravější kvalitu, ve styku s kůží. Svoji strukturou má schopnost mikromasáže.
  • Vědecky podloženým faktem je, že choroboplodné bakterie na lněných tkaninách méně ulpívají a ani se nerozmnožují tak rychle jako u jiných.  Len je přirozeně antialergický a antibakteriální.

 

Vše z výše uvedeného dokazuje, že je len šetrný k životnímu prostředí - je organický, plně rozložitelný a nezanechává žádný ekologicky nebezpečný odpad, při zachování patřičných postupů finálních úprav lněných produktů vznikají vysoce udržitelné výrobky.